Furiant v Chorvatsku

O svátečním víkendu, kdy slavíme vznik Československa jsme měli tu čest být hosty v Chorvatských Lipovljanech (cca 90 km od Záhřebu), kde slavili dvacáté výročí vzniku jejich spolku Česká beseda. V této skupině se shromažďují lidé, kteří mají mezi svými předky Čechy, zpívají české písničky a tančí české tance.

Nebyli jsme tu poprvé. A i když se naše návštěva opakovala po „dlouhých“ pěti letech, zdálo se nám, že jsme tam byli před nedávnem. Možná to bude tím, že my jsme Lipovljanské u nás přivítali před dvěma roky.

A jak takové setkání probíhá? V pátek ráno sednete do aut (17 lidí) a celý den jedete 850 kilometrů. Cestou se potkáváte a zase ztrácíte s ostatními, ale večer se sejdete s předsedkyní spolku na společné večeři. Podávala se Bosenská specialita – něco jako čevapčiči v chlebové placce se spoustou cibule.  Jedete se ubytovat do penzionu a někteří jsou rádi, že si jdou lehnout a někteří si říkají, že jedno, dvě pivka a šláftrunk na noc bude fajn.

Ráno nás čeká snídaně ve dvou místnostech, neb je to penzion malý rodinný a do jedné se nevejdeme.  Legrace a dobrá nálada panuje od samého rána i přes hustou mlhu venku.  Vyzvedává si nás námi oblíbený a známý Vlado Bahnjik (jehož rod pochází z Kochánek) a bere nás do města Kutina. Zde se o nás všechny postará a provede místním muzeem i městem průvodce. Návštěvu zakončíme posezením u kávy již při slunečních paprscích. A přesouváme se do krásné restaurace v městečku Novska na oběd. Podává se několik druhů masa s různě upravenými bramborami a salátem. Nechybí ani u Chorvatů tolik oblíbený chléb k zakousnutí.

Přesouváme se zpět do penzionu a následuje pauza. Děti blbnou na zahradě, ženy se soustředí před večerním vystoupením u kávy, pánové polehávají. V 17 hodin se přesouváme na sál do Lipovljan a dáváme malou prostorovou zkoušku a ujasňujeme si detaily.

Následuje více jak hodina na převlečení do krojů, zdravení s ostatními účinkujícími a srdečná pozdravení se všemi, kteří si nás pamatují od minule. Ještě pár pokynů k tancům, úprava krojů a příprava rekvizit. V 19 hodin začíná slavnostní zahájení, které trvá skoro hodinu. V 20 hodin se na  pódiu představují domácí děti s dvěma českými písničkami a pohádkou. Vystřídají je domácí tanečníci a tanci z Chodska pokračuje další spolek České besedy ze spřátelené nedaleké obce. Nastupuje zdejší pěvecký sbor a my se roztancováváme při nám známých melodiích. Je skoro devět večer a na plac jdeme my s naším pásmem dlouhým bezmála 45 minut. Přeci jenom, nepojedeme 850 kilometrů daleko, abychom jim zatančili čtyři tance. Naštěstí jsou z nás všichni nadšeni a s úžasem a potleskem nás doprovázejí do poslední minuty.

 Zde přikládám úryvek z jejich novin: „zvláštním potěšením bylo sledovat zpěváky, tanečníky, ale i srandisty Folklorního souboru Furiant z České republiky, kteří jako hosté a přátelé uctili významné výročí České besedy lipovljanské obce s kvalitními, rozmanitými a zajímavými výkony“

Po vystoupení jsme předali Vjeře Ožoga (předsedkyni spolku) malou pozornost v podobě perníkové chaloupky s jménem našeho souboru a perníkových srdcí pro její svěřence. 

V pozdních večerních hodinách se pak společně večeřelo s dalšími 150 lidmi a na všechny se dostal i výborný dort. Pivo a kořalička tekly proudem a zpívalo se a tančilo při české hudbě a českých lidových písničkách. A nebyly bychom to my, abychom se nepostarali o zábavu a protáčeli to s místními na parketě. Včetně pana starosty.

V neděli ráno se zas vyrazilo na dalších 850 kilometrů zpět. A protože byl u nás v pondělí svátek, cesta byla příjemná a plynulá.

Byl to prostě náročný, ale nádherný víkend a já děkuji všem, kteří se této akce zúčastnili. Máme na co vzpomínat a těšit se na další vzájemná setkání.