Malobělský ples

Závěr plesové sezóny už dávno byl. Vzhledem k brzkému termínu Velikonoc už někde v půlce února, dle zvyklostí, ale malobělští baráčníci dělají svůj ples každoročně poslední sobotu v březnu. A ne nedarmo. Říká se totiž, že to nejlepší na konec. Víme, že samochvála smrdí, ale můžeme čtenáře ujistit, že pochvaly šly ze všech stran napříč sálem, ať se jednalo o baráčníky či náhodné hosty. I když je pravda, že náhodných hostů moc nechodí. U každého vyzdobeného a preclíky zásobeného stolu potkáváme známé a nebo naše příznivce a obdivovatele, nebojím se říci, vkusné kultury. Jsou to možná superlativa, ale na Bílou sobotu se v Nové Vsi sešel k prasknutí plný sál, který se bavil do ranních hodin.

Poděkování patří každému, kdo nějakou – jakoukoli měrou přispěl ke zdárnému průběhu. A že to pár lidí bylo. Hudební skupina Difur Band, jako vždy v krojích, tetičky a sousedé z obce baráčníků zajišťující tombolu, výběr vstupného (tentokrát byla ke vstupnému i malá velikonoční pozornost) či tetičky ukládající kabáty do šatny. A určitě soubor Furiant a v posledních letech i soubor Pozdní sběr, zajišťující program plesu.

V krojovaném slavnostním nástupu vynikly nové vesty chlapců, které po nemalé finanční stránce zajistila obec baráčníků Malá Bělá a ušila paní Petra Juskaničová z Bělé pod Bezdězem. Po deváté hodině přišel na řadu folklorní program sestávající z šesti tanců, kdy dva první tančil náš Pozdní sběr- tanečníci o věkovém průměru cca 60 let. Dále se svižnými tanci blýskl soubor Furiant. Poté se prodávala a hned následně vydávala tombola, v které krom jiného nechyběli dorty, mazance, medovníky a beránci pečení našimi tetičkami. V jedenáct přišlo na řadu malé hudebně-tanečně-divadelní představení holek a jako třešnička na dortu se vyjímalo půlnoční taneční překvapení kluků z Furiantu. 14 dní předem šila tetička Činková sukně a kravaty, aby všichni ladili. A to se povedlo, nejen barevně, ale i krokově. Obrovský aplaus byl na místě.